Úvod

Pedologický průzkum pro určení skrývky kulturních vrstev pro účely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je povinnou přílohou žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Cílem pedologického průzkumu je v tomto případě určit mocnost skrývky kulturních vrstev půdy

Kdy provádět pedologický průzkum

Povinnost provést pedologický průzkum uvádí již výše zmíněný zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento průzkum je vyžadován jako povinná příloha k žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Smyslem celé činnosti je vyhodnotit mocnost kulturních vrstev půdy. Tyto kulturní vrstvy musí být před samotnou stavební činností na pozemku skryty a využiti pro zúrodnění méně úrodných zemědělských půd, případně pro rekultivace a jiné činnosti, které vyplývají ze znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Cílem je tedy, aby nedošlo k úplnému ztracení úrodných půd, ale tyto byly alespoň dále využity.

Kdo může provádět pedologický průzkum

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ani žádný jeho prováděcí předpis nestanovuje, kdo má pedologický průzkum provádět. Není zde tak požadavek na odborně způsobilou či autorizovanou osobu. Je tak na samotném investorovi, aby vybral vhodnou osobu, která průzkum provede.

Zde je však potřeba říci, že pokud je vybrána nevhodná osoba, která není pedologem a nerozumí půdě, může to pro investora znamenat potíže a zdržení celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Může totiž dojít k situaci, kdy zhotovitel pedologického průzkumu chybně určí mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřad pak tento pedologický průzkum nepřijme, nebo jeho závěry rozporuje a celý proces vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu se prodlužuje. V opačném případě může zhotovitel určit mocnost skrývky kulturních vrstev až příliš velikou a investor pak musí z pozemku odvézt a zejména smysluplně uplatnit zbytečné objemy skrývky.

Je tak velmi vhodné vybírat zhotovitele pedologického průzkumu velmi obezřetně, nejlépe člověka s pedologickým vzděláním.

Co inženýrsko-geologické průzkumy

Často jsou pedologické průzkumy nahrazovány inženýrsko-geologickými průzkumy. Zde opět dochází k problémům. Geolog není pedologem a jeho úkolem je v rámci inženýrsko-geologického průzkumu zcela něco jiného než určovat mocnost skrývky kulturních vrstev. Tyto inženýrsko-geologické průzkumy jsou úřady často odmítány a dochází ke zdržení procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Co musí pedologický průzkum obsahovat

Náležitosti pedologického průzkumu nejsou striktně dané. Legislativa jen uvádí, že pedologický průzkum musí obsahovat zakreslení sond do katastrální mapy. Nicméně, samozřejmě platí, že pedologický průzkum musí být vypracován tak, aby byl reprezentativní pro celou plochu zájmové oblasti a byl vyhotoven dle běžně používaných pedologických metod. Samozřejmostí je, že zde musí být uvedena mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřady také často vyžadují, aby zhotovitel pedologického průzkumu zatřídil půdu dle její kvality a možnosti využití pro zkulturnění méně kvalitních zemědělských půd.

Závěr

Pedologický průzkum je povinná příloha žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Tato část celého procesu je však investory často podceňována a to v důsledku vede ke zdržení celého procesu vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Zcela jistě se tak vyplatí vybírat jako zhotovitele pedologického průzkumu člověka, který je v oboru pedologie a půdoznalství vzdělán, má zkušenosti a využívá běžné pedologické metody a postupy. Pouze tak má investor zaručeno, že pedologický průzkum nebude úřadem rozporován a celý proces se nezdrží, či nebude muset z pole odvážet zbytečně velké množství skrývky.

Jako člověk, který má pedologické vzdělání a řadu let praxe včetně akademické sféry, vám tak mohu zajistit bezproblémový postup celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Neváhejte se na mě tedy obrátit.